Znalostní nákup

Znalostní nákup
Aktuality

Procurement Forum 2018

vložil , 17.3.2018, počet zobrazení: 538, Žádné komentáře

A na počátku byl Siemens…
Jan Trbušek, Siemens svůj příspěvek „Robot versus člověk“ opřel o víc jak jedno století trvající vůdcovství v mnoha oborech a ani v otázce robotizace nechce být Siemens pozadu. V samotné robotizaci – praktické implementaci – jsou ještě na začátku, ale robotizovat se bude pozvolna všude. Nejdále jsou pak v brněnském závodě.
Možná, že se nákupčí v sále zalekli, když z úst přednášejícího vyšlo, že siemenští mají v úmyslu, díky robotizaci, ušetřit až polovinu nákupčích. V žádném případě se ale nejedná o ty strategické, ale na mysli určitě byla oblast rutinních procesů P2P, o které my strategičtí nákupčí moc nestojíme.

Robert Sobčák, AP byl druhým v řadě s příspěvkem „Komplexní pohled na nákup & Kde ve firmě skutečně utíkají peníze“.
Z přednášky Roberta Sobčáka, při soustředěném poslechu, si bylo možné odnést velmi praktický pohled na hledání úspor. Na úvod bylo poukázáno na kritéria naléhavosti, která pokud se jimi dáme pohltit, vždy překřičí potřeby strategického rozhodování. Bylo silně artikulováno, že zaměřením se nákupčích na jednotkové ceny, na jejich objemy a pravidelnost není dáno nákupní práci zadost. Vyjednávání smluvních podmínek je dnes samozřejmost, startovací bod. Před nákupem stojí další nemalé úkoly.
Robert Sobčák rozlišuje tzv. „corové úkoly“ a „rozšířenou zodpovědnost“ nákupu a říká: „rozumět celkovým materiálovým nákladům je zásadní celostní pohled na věc“:

  • Rozumíme tomu, co nakupujeme, potřebujeme zrovna toto, v daném množství a kvalitě;
  • Potřebujeme takové zásoby, nehromadí se něco na skladech;
  • Jaké jsou náklady na vlastní provoz nákupního odd. popř. celé interní i externí logistiky;
  • Máme tu správnou kvalitu, ve správném čase a správné ceně;
  • Co znamená nekvalita v prostojích, opravdu jsme v celkovém kontextu uspořili;
  • Kolik nás stojí výměna dodavatele, kolik potíží znamená vyvzdorovat si kvalitu, kterou potřebujeme, co nás stojí jeho nastavení na rutinní provoz? Chceme budovat konkurenční prostředí našemu dodavateli, neměli bychom hledat výjimečnost a naopak, nemají naši dodavatelé výjimečné postavení tam, kde není žádná zvláštní hodnota?

Velkým úkolem je rozumět internímu zákazníkovi, jaké problémy řeší a co se stane když …? Ví nákup, jaké plnění ve skutečnosti získáváme? Je v kontextu uzavřených dohod, nebo dochází k nekontrolovaným transakcím?

Robert Sobčák zaměřil naši pozornost také na často opomíjenou věc, že: „Není jeden nákup“. Není jednoduché rozlišit to, co si může malá organizace vzít od velké a na druhou stranu, jak se velká organizace může inspirovat malou.

Procurement 4.0 pro přednášejícího znamená rozumět datům, dodržování dohod – shoda s předpisy směrnicemi – compliance. Znamená to také pochopení, bohužel, často protichůdných zájmů jednotlivých týmů v interním dodavatelském řetězci.
Upozorňuje na to, že mnohé společnosti nevědí, za co utrácí (MRO a režie). Dnes jsou však na stole jednoduchá a dostupná řešení, kdy díky automatizaci je možné snadno organizovat i početné položky „C“ případně „B“ (Tail End Procurement). Doporučuje užívat jednoduché poměrné ukazatele, měřit spotřebu v dané podpůrné nákupní kategorii vůči finální produkci apod.

Moderátorka P. Lukešová prokládala jednotlivé příspěvky dotazy k auditoriu. První dotaz zněl: „Jak moc se věnujete digitalizaci?“ 57% přítomných odpovědělo, že se jí významně zabývá.

Vít Sychra z Microsoftu (MS) byl posledním přednášejícím bloku: „Společnost 4.0 a její dopady na procuerement“

Jestliže téma přednášky Roberta Sobčáka bylo obšírné a bylo třeba soustředěné pozornosti, ne jinak tomu bylo i u představení moderních technologických e-nástrojů v přední technologické společnosti MS. Hned v úvodu byla přednášejícímu položena otázka: „Jak MS vnímá transformaci a jak čelí stereotypům?“

Odpovědí byla informace, že MS je specifická společnost, neb jako technologický inovační lídr, který vyvíjí produkty komerčního charakteru, rovněž užívá tyto nástroje pro sebe a některé z nich jsou vyvíjeny jen pro interní potřebu a nedají se na trhu získat.

Než si jednotlivé nástroje představíme, tak trochu čísel o nákupu MS.
Nákupní tým, čítající 250 lidí, obsluhuje 80 tis. kupujících. Z tohoto počtu nákupčích jich cca 185 sedí v zemi zakladatele a dalších 65 v 30-ti jiných zemí. Tito pak společně, resp. dle svěřených kompetencí obsluhují dalších 100 zemí. Spend je kolem 2 mld. USD a úspora nejen díky digitalizaci procesů činí globálních 14%.

Nákup v MS je možné nazvat střediskem sdílených služeb. Samotný přídomek „Engagement“, tedy zapojení, angažovanost a chcete-li zasnoubení je výmluvnou charakteristikou takového týmu.

Nástroje strategického nákupu stojí v MS na 4 nohách:

  1. Metriky
  • Úspory, slevy, ROI
  • Jak moc pracujeme s preferovanými dodavateli
  • Kolik tohoto nákupu projde přes nákup
  • Compliance – dodržování pravidel, shoda s procesy, předpisy
  1. Strategie
  • Řízení dodavatelů
  • Compliance
  • Diverzita
  • Digitální transformace
  1. Standardy kvality + poměřování se s konkurencí
  2. Lidé – kvalita, spokojenost

Nákupčí, kteří zastupují MS ve vzpomínaných 30-ti zemích, mají za úkol vymyslet a realizovat strategie pro dané trhy a také zde působí jako obhájci procesu nákupu – řešení a compliance vůči internímu zákazníkovi v dané lokalitě

Nákupní proces je do značné míry outsourcován, od výběrových řízení, přes právní služby nákupu, po samotné P2P, zpracování objednávek a zaplacení.

Rolí nákupčího je komunikace a budovaní vztahů napříč MS včetně dodavatelů poskytujících výše uvedené outsourcované služby a proto Engagement manager.

Toto se nedá dělat bez podpory technologií. Vedle toho, že digitální transformaci MS nabízí, rovněž jí sám prochází.

Pilíře digitální transformace

  1. Angažovaný vztah s interním klientem – vědět co chce, proč a jak;
  2. Užitečné nástroje, aby měl to, co potřebuje k dispozici 24×7;
  3. Data – vše se měří a kontrolou běhu dat pak probíhá =>
  4. Vylaďování procesu – Lean management

Nástroje, které nákup MS využívá ke své činnosti:

  1. Sharepoint;
  2. Microsoft teams – adresná oborová komunikace;
  3. Skype – interní i externí komunikátor;
  4. P2P nástroj na zpracování objednávky, robot pomáhá při zprocesování, nejde-li, až pak přichází na řadu člověk (Ve vývoji je tool ovládaný hlasem (zatím funguje u rodilých mluvčích))
  5. Prezentace dat – pomocí Power BI si umí sami provádět, sestavovat jednoduché analýzy o tom, jak které nákupní kategorie jsou čerpané, dobře zasmluvněné apod.

Nákupního rebela Subodha Kumara nenechala tato přednáška klidná a nemohl se nezeptat na to: „Jaký je rozdíl mezi stavebnictvím a IT“ a také: „Jaké IQ musí mít nákupčí, aby všech X systémů uměl používat. Na škodolibé otázky padly výjimečně upřímné odpovědi: „Nevím a že samotné systémy jsou návodné“.

Diskuse na Procurement foru o Procurement 4.0

Evropou se šíří „mem“ Procurement 4.0. Mem to je, dle Richarda Dawkinse, myšlenkový gen. Ty nejlepší přežijí, replikují se. Vypustili jej (Industry 4.0) v roce 2013 na Hanoverském strojírenském veletrhu. A jak to tak vypadá, replikuje se dobře. Postřehl jsem už 4. takto zaměřenou konferenci jen v nákupním prostředí.

Aktéři diskuse se k pojmu Procurement 4.0 moc nehlásili, někteří jej slyšeli poprvé, jiní jej vnímají jako akcelerátor pokročilejší digitalizace a někteří se nebáli říct slovo blbost. Otázka k této záležitosti byla položena i publiku, 37% odpovědělo, že je to bublina. Téměř celé 2 třetiny si to nemyslely. Diskuse nakonec vyústila v to, že stroje nám uberou rutinní práce a my budeme vykonávat tu smysluplnější tvořivou část práce nákupčího a staneme se skutečnými vyjednavači.

Diskuse o vyjednávání a digitalizaci nějak sama přinesla další téma, a to využívání elektronických aukcí. Diskutující užívající aukce patřili k těm nákupčím (R. Červenák, Nývltová, D. Toms), kterým tento nástroj slouží jako podpůrný, a ne jako finální beranidlo k dosažení nejlepší ceny, či podmínek. K.Subodh označil vyjednávání za umění a neviděl ještě nikoho, že by to dokázal naprogramovat. P.Uksa označil elektronické aukce za zabíječe odbornosti. Použiji slova Víta Sychry: „I takový může být pohled“. Další dva aktéři diskuse s nimi velkou zkušenost neměli.

Zajímavou vsuvkou K. Subodha byla určitě informace o tom, kolik by měl nákupčí mít plat. Vyčíslil ho na 100 mil. nákupu = 100 tis. Kč, fix (50%) a druhých 50% – variabilní část vázaná na výsledky. Ale prý musíme počítat s tím, že přes milion se nedostaneme i kdybychom řídili nákup celé zeměkoule.

Neobyčejně zábavným bodem debaty bylo tykání. Tykat / Netykat. Diskutující se velmi různili. Pěkně se k tomu staví v Linetu, kdy D. Toms uvedl, že s tím také kdysi měli problém, ale že to dnes celé otočili a využívají neformálnějšího vztahu k větším závazkům dodavatelů. Z publika přišla zpráva, že 26% tyká, zbytek vyká, resp. si zvyká.

V závěru diskuse se řešilo obligátní, kam oddělení nákupu zařadit, nakolik budeme v budoucnu více svázáni předpisy, jak naše nákupy ovlivňují různé regulace a jestli etický rámec bude dominovat, či se budou dodavatelům vystřelovat mozky z hlavy. A taky se řešili mladí mezi námi. Pouštějme je mezi sebe (SK), mají odvahu, nejsou lítostní s dodavateli, tak jako staří pardálové.

Marcell Vollmer vystavěl přednes na megatrendech. Jako technologický lídr nemohl neopřít svůj přednes o progresivní globální změny a nespojit je se SAP Ariba vizí světa nákupu.

Co nás v budoucnu čeká?

Jestliže dnes jsou nejdůležitějším KPI úspory, tak zítra půjde o:

  • Zaměření se na hodnotu;
  • Inovace dodavatelů;
  • Samotný výkon dodavatelů a rizika s tím spojená;
  • Dlouhodobě udržitelný dodavatelský řetězec.

Jestliže dnes se zaměřujeme na ceny a podmínky či vyjednávání, pak zítra to bude:

  • Společný rozvoj a inovace v dodavatelském řetězci, hledání hodnoty pro byznys;
  • Posílení obchodních sítí.

Jestliže dnes máme v nákupním oddělení mix operativních a strategických nákupčích, v blízké budoucnosti musíme vědět, že P2P operace budou dělat stroje a před nákupem bude stát úloha hledání talentů pro strategický a analytický nákup.

V kontextu s duchem celé této konference bude nákup od A po Z automatizován.

Tomáš Dombrovsky, LMC,
nám připomenul, že ale ještě nějakou chvíli bude člověk k práci potřebný a tu v Česku nám bude chybět celý půl milion pracovníků.

Začnu tím, čím on skončil, neb vše výše napsané je o tomto jediném: „V současné situaci by se společnosti neměly zaměřovat na snižování nákladů, ale na zvyšování hodnoty“.
Hodnotu však nedosáhnete bez spokojenosti a zápalu. Lidé, ač ekonomika kvete, nejsou ve svých zaměstnáních spokojeni. Naopak jsou ve svých zaměstnáních značně frustrovaní a to až 41 %. Příčinou jsou:

  1. špatně nastavené procesy
  2. manažéři štvou lidi

K prvnímu bodu ve velké zkratce: Velká firma => Velká setrvačnost => Nárůst Frustrace => Nárůst fluktuace (až 30%) a navíc, každý 8-mý zaměstnanec v této chvíli utíká pryč, hledá nové zaměstnání.

K vysvětlení druhého bodu pak T. Dombrovský poznamenává, že by fakt stačilo přestat štvát lidi (ti manažeři) a lidé by svá rozhodnutí změnili. (Zde je možné hledat analogii se změnou dodavatele, kolik nás stojí změna dodavatelské firmy a kolik výchova odborníka.)

Hlavními zdroji nespokojenosti jsou:

  1. „Nefér“ odměňování (lidem na férovosti záleží), ale pokud by měli skrz toto kritérium měnit prostředí, museli by dostat aspoň o 30% navíc (nástupní platy se ve společnostech zvýšily o 20% avšak přidání na platu stálým pracovníkům jen o 5%);
  2. Důvěra kontra sešněrování procesy, ztráta autonomie vede k hledání si smysluplnosti, 60% lidí si smysluplnost najde – realizuje se mimo zadání, 40% pak jsou nevolníci, kteří utíkají;
  3. Neztotožnění se s vizí firmy, zaměstnanci kolem 10-15 ti let v dané společnosti jsou nejvíce frustrovaní, nesdílí nadšení a vize nových kolegů, vědí svoje.

Vedle toho jsou však vzdělaní lidé v práci ti spokojenější – umí si vydobýt autonomní postavení, mají kreativní práci, rozhodují (štvou lidi). Mladý vzdělaný člověk potřebuje pestrost, ve střední nejproduktivnější fázi své kariéry pak potřebuje být oceněn jako špičkový profík a s koncem kariéry chce po sobě něco zanechat – vyrytý nápis na zdi, byl jsem užitečný.

Zdeněk Honek, Bisnode
Pracují s daty 292 mil. firem napříč kontinenty. Z.Honek měl jako obchodník s procurementem zkušenost jako s brzdou, která místo kvalitních řešení žádala jen nízkou cenu. Dnes to tak dle něj již není. Nákupní týmy se zajímají o zdraví potenciálních dodavatelů, jsou to partneři při dojednávání kontraktů.

Jeho byznysem je podávat informace o potenciálních dodavatelích, partnerstvích ale i konkurenci. Jako výstrahu v kontextu nedávných událostí na Slovensku ukázal analýzu vlastnických vztahů slovenské spol. napojenou na slovenské špičky s vlastníky v australské chatrči.

Demonstroval, jak se dnes dělají marketingové kampaně, oproti tradiční podpoře prodeje – veletrhy, direkt mail apod. Uvedenou kampaň realizovali pro firmu s bezpečnostními systémy, nešli na veletrh, ale vyhledali místa s největší kriminalitou, zjistili si stav konkurenčního prostředí a gerilovým způsobem pronikli tam, kde byl poměr kriminality k působení jejich konkurence nejvyšší.

Závěrečné vystoupení patřilo jednateli společnosti vyrábějící kartonové obaly THIMM Packaging

Na úvod Martin Hejl poznamenal, s odvolávkou na přednášku Dombrovského, že dnešní den jeho firma určitě musela prosperovat lépe než kdy jindy, neb kocour nebyl doma a neštval myši – lidi.
Ve svém přednesu nastínil, že dlouhodobá loajalita může otupit konkurenceschopnost.
Moderní technologie tu jsou od toho, že umí nabídnout i v této oblasti jednoduchých výrobků přidanou hodnotu. Samotný obal totiž tvoří cca 1/3 skutečných nákladů na balení, ty dvě další třetiny jsou procesní a logistické náklady. Díky novému obalu, který představil, je možné zvýšit objem balení, balit rychleji, a tedy více vyrábět, zvýšit i bezpečnost práce a snížit reklamace při přepravování. Chce to jen jedno, zajet se za novými dodavateli podívat, motivovat je k inovačním návrhům.

V této souvislosti si vzpomínám na jinou podobnou prezentaci z této konference 4 léta zpět, kdy Ladislav Božík a US Steel Košice při hledání alternativ balení svitků dospěli k insourcingu a balení si začali vyrábět sami s několikanásobně nižšími náklady.

Moderátorce Patrícii Jakešové patří velký dík, vedla konferenci s vhledem i přehledem, a také dík za větší prostor otázkám (zde). Markovi Rokoskému, dramaturgovi, a celému týmu Blueevent velký dík za vyváženost celého programu i širší než jen nákupní pohled.

A Znalostní nákup děkuje Pepovi Zrníkovi za vyčerpávající reportáž z uplynulé konference!

Podělte se s ostatními
Share on FacebookShare on TumblrTweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedIn
alioth

Napsat komentář

© 2018 Znalostní nákup Všechna práva vyhrazena Provozuje Prescom

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close