Žhavým nákupním tématem dneška je snížení počtu dodavatelů. Tento cíl si stanovuje většina nákupních manažerů, neboť věří, že snížením počtu dodavatelů ušetří peníze. Je to ale pravda?
Samotné snížení počtu dodavatelů nám totiž žádnou úsporu nepřinese, pokud není následováno dalšími souvisejícími opatřeními. Opravdu ušetřit můžeme, když zároveň provedeme ještě následující kroky.
Máme-li menší počet dodavatelů, účtujeme méně faktur, odbavujeme méně příjmů denně, udržujeme méně obchodních vztahů atd. Abychom tedy skutečně uspořili, měli bychom také v odpovídajícím poměru snížit počet příslušných zaměstnanců. Se zbylými dodavateli pak logicky můžeme vyjednat nižší ceny, neboť nám budou dodávat větší množství.
Uvedené dva kroky nám přinesou reálnou úsporu. Jenže jak s ní naložit? Uspořené peníze můžeme utratit nebo také vhodně investovat. A vhodnou investicí můžeme dosáhnout opravdu viditelných výsledků.
Je zřejmé, že snížení počtu dodavatelů samo o sobě nic neřeší. Možná vypadá dobře v manažerské prezentaci, ale skutečnou úsporu firmě přinese až poté, co je následováno dalšími opatřeními. Ta však, jak jsme si ukázali výše, mohou být pro firmu také značně bolestivá. Pak je však na uvážení každého manažera, zda se spokojí s úsporou „na papíře“, anebo s reálnými výsledky.
Anonym
31.8.2012, 9.50 -
Velké téma, které nemá dle mého pohledu jednoznačné vlevo či vpravo. Vždy by mělo jít o optimum. Nastavit takovou aktivitu jako významné KPI, by mohlo být ohrožujícím kritériem. Můj pohled:
Na začátku by mělo jít o benchmarking – v oboru a pak o to, jestli je zde konkurenční výhoda. Jít za tím jak ovce na porážku? Ano, může být , spletli-li se všichni, nikdo z toho neměl výhodu, nic se tedy vlastně nestalo. Pak zde bude příležitost říkat: Pozor na přílišné snižování počtu dodavatelů!……
Jen mě k tomu napadá, že méně dodavatelů apriori neznamená méně faktur.
J. Zrník
Anonym
3.9.2012, 16.45 -
Souhlasím s Josefem – méně dodavatelů nerovná se méně faktur. to je podle mne úplně jiná disciplína a zadání pro optimalizaci procesu. Umělé snižování počtu dodavatelů také může vést ke zvyšování nákladů – mám čerstvou zkušenost, kterou právě rozkrývám.
Snížení počtu dodavatelů – proč? Ano – pokud umíme jasně vyčíslit náklady na řízení jednoho každého dodavatele. A ano, pokud s dodavateli, kteří budou konsolidovat objemy ostatních nastavíme jasná pravidla – tedy nejlépe otevřenou knihu – cenu za produkt + % marže.
Jan Hirsch
Anonym
5.9.2012, 11.07 -
Navazuji na Pepu a Honzu. Bez detailní znalosti situace v konkrétní firmě bych si nedovolil říci, zdali snížení počtu dodavatelů bude mít pozitivní nebo negativní dopad.
Pokud počet dodavatelů několikanásobně převyšuje optimální počet pro danou organizaci, a ten je nutno si stanovit na základě důkladné znalosti potřeb firmy a konkrétního nákupního trhu, pak jejich snížení úspory přinést rozhodně může.
Navýšení nákupních objemů u vybraných dodavatelů je dobrým základem pro vyjednání lepšíš nákupních podmínek. Snížení počtu smluv, objednávek, příjemek a faktur pak pro procesní úspory. Čas získaný snížením počtu operativních činností (zpracování objednávek, příjemek, faktur či práci s dodavateli) je možné věnovat aktivitám strategického charakteru, na které se obvykle, díky operativě, nedostává.
Jarda Cirkovský, http://www.benefico.cz
Anonym
5.9.2012, 23.24 -
Kluci čau, hlásím se do party se svým pohledem a praktickou zkušeností. Trochu jsem se ve své praxi danou problematikou zabýval. Tak za prvé nemám pocit, že by snižování počtu dodavatelů bylo žhavé téma, žhavé téma je optimalizace struktury a počtu dodavatelů, to rozhodně není to samé jako snižování.. Také nevím ( i když jsem vedl nákup 12 let), jak se určuje optimální počet pro danou organizaci. Co vím je, že musím řídit náklady jako celek, nemohu oddělit procesní náklady od cen a úspor.Jedny jsou provázané s druhými a právě jejich vzájemné vyladění je mistrovská práce. Úvaha typu méně dodavatelů , méně faktur, méně objednávek znamená méně nákupců je podle mě mylná. Také více dodavatelů, více faktur, více objednávek, více poptávek vůbec nemusí znamenat vyšší náklady. Myslím celkové náklady na nákup. Také jsem udělal zkušenost, že více dodavatelů a více objednávek a poptávek nutně nemusí znamenat vyšší procesní náklady (viz články o elektronizaci nákupního procesu na tomto webu). Co se týká času na strategické činnosti, no pokud tyto činnosti personálně neoddělíme tak ho nezískáme. Pokud se tyto činnosti kumulují u jednoho praconíka, tak vždy je třeba dělat operativu, nikdy není čas na strategii. Jediné řešení je personální oddělení. No abych to shrnul, problém nestojí jaký mít počet dodavatelů, problém stojí jak řídit celý nákup a jak řídit celkové náklady na nákup. Počet dodavatelů je pouze jednou ze součástí takových úvah a počtů. Nákupu Zdar Karel Otýs
Anonym
3.10.2012, 21.17 -
Zdravím Pepo, zkušenost je samozřejmě praktická a osobní a ty to jistě víš. Nemyslím si však, že toto je vhodná platforma pro detailnější diskusi o konkrétních řešení. Od toho jsou zde jiné vzdělávací formy, například semináře. Rád na nich budu pokračovat v konkrétní diskusi na toto či jiné téma. Karel Otýs
Anonym
17.9.2012, 20.23 -
dobrý den ,
souhlasím s p.Otisem jedná se o poměrně velký problém ,ale te nproblem není primárně v počtech a struktuře dodavatelů ,ale v strategii ,procesech a struktuře nákupu .
Nákup pro mne má základní přidanou hodnotu v znalostech trhu ,dodavatelů a komodit a ne v administraci nákupních procesu.