Na sklonku roku 2012 vyšla kniha profesora Fialy (VŠE) Aukce – teorie a praxe. Kniha popisuje dostupné znalosti o aukční teorii, jež je v širším pojetí součástí teorie her. Autor zde popisuje především prodejní aukční modely, ale je zde i část věnována nákupním aukcím. Kniha je vhodnou inspirací pro tvůrce aukčních strojků. Její praktické vývody jsou velmi obecně popsány a pro nákupní praxi bohužel málo uchopitelné. 

Autor se již delší dobu věnuje problémům tzv. kombinatorických aukcí, které například byly použity, pro maximalizaci příjmů z alokace nových frekvencí pro 4. mobilního operátora. (Kdo se o tuto problematiku zajímáte, určitě jste zaznamenali, že se právě minulý týden aukce na tyto frekvence uzavřely „kvazi neúspěchem“. Samotná aukce byla sice velmi úspěšná, ale ve své podstatě cenový výsledek je kontraproduktivní a služby mobilních operátorů by zdražil.)
Jakkoli je tato publikace velmi užitečná a potřebná, je třeba říct, že je poměrně nepozorně poskládaná. Texty hlavně v úvodu se často opakují a je vidět, že některé statě mají i jiný styl jazyka, některé z nich byly již publikovány v různých médiích už v roce 2008 (nezměněně).
Teoretická literatura tohoto zaměření by měla vládnout obecnějším popisem – slovníkem. Velmi matoucí (do očí bijící) v tomto kontextu je například používání termínů „nejvyšších či nejnižších“ hodnot dosahovaných v aukcích, kde by měly patřit spíš obecnější označení jako „nejlepších a nejhorších“. Na tuto knihu jsme v Česku čekali 15 let.

redakce ZN

alioth