VRIO analýza se dívá na zdroje z hlediska jejich vzácnosti, výjimečné kvality.
Nabízí jiný pohled na konkurenceschopnost firmy. A dokáže nasměrovat, kam by se mělo dobré nakupování ubírat. Můžeme si jejím prostřednictvím jednoduše ověřit, zda nakupujeme, zpracováváme a řídíme zdroje tak, aby nám přinášely konkurenční výhodu.
S laskavým svolením Pepy Zrníka zveřejňujeme jeho článek o VRIO analýze, který samozřejmě naleznete na jeho webu: www.zrnik.cz
Když Michael Porter a spol. v 80. letech vydali publikaci „Konkurenční strategie“, strhl se poprask. Přední odborníci na management byli popuzeni „darvinistickou“ argumentací o rivalitě jednotlivých soutěžitelů usilujících o přízeň kupujících.
Ač je příspěvek M. Portera zásadní, jeho analýze 5-ti konkurenčních sil přece jen něco schází. Nedává zcela jasnou odpověď, proč se za stejných podmínek některé společnosti vyvíjejí lépe než jiné. Asi tušíme, že to může být způsobeno různým marketingovým přístupem, avšak i zde stejné postupy nepřináší stejné výsledky.
Na tuto otázku hledali odborníci na management odpověď již záhy po publikování Porterova díla. Mezi takovéto hledače patří například Jay B. Barney se svou VRIO analýzou.
Opět platí, v jednoduchosti je síla. VRIO analýza popsaná J. B. je velmi jednoduchým nástrojem pro uvědomování si toho, jak vyspělý organismus ta která společnost je. Bohužel, v nákupním světě je stále opomíjeným prvkem.
Tento fundamentální, 4 krokový přístup k problematice popisu kvality zdroje a kvality práce s ním, velmi pregnantně vystihuje, kam by se mělo dobré nakupování ubírat.
Umíme-li přetvářet vstupy tak, že díky jim jsou naše výstupy hodnotné, nesnadno napodobitelné a navíc umíme-li je i dobře řídit, (mít výjimečné výnosy), budou i naše podnikatelské aktivity dlouhodobě konkurenceschopné, budou si užívat postavení značkového produktu.
Umíme-li nakupovat takové vstupy, kterými nebude disponovat nikdo jiný, bude naše konkurenční postavení zcela jistě výsadní, a na příjemnou chvíli možná i monopolní. Tento nejvyšší nákupní cíl, získávat od svých dodavatelů produkty, které nikdo jiný nemůže vlastnit a po kterých ale každý rád sáhne, je samozřejmě stav mezní – „neperpetuummobilní“.
Je čas zbavit se zdrojů, které nám nic nepřináší, budovat výjimečnou kulturu mezifiremních vztahů.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.