Co se vám vybaví pod pojmem přesvědčivá komunikace? Jak se stát jejím mistrem? Jak přesvědčit protistranu, aby vaše argumenty akceptovala? Jak zaujmout posluchače při prezentaci? Co o vás prozradí vaše tvář a oči?
Někoho možná napadne, že úspěšná komunikace je o schopnosti zvolit správná slova pro různé příležitosti a dát jim při komunikaci tu správnou váhu. Ale nejen slova jsou důležitá, klíčovou roli hraje i řeč těla. Pokud cítíte, že vašemu projevu něco schází, chcete znát nějaké tipy a triky na zlepšení své komunikace s lidmi, jste na správné adrese. V tomto článku vám je prozradím.
NEMŮŽEME NEKOMUNIKOVAT
Lidé zkrátka dnes nemohou nekomunikovat. Všude kolem nás jsou informace v mluvené, tištěné či obrazové podobě. My je vnímáme a s okolním světem si je vzájemně vyměňujeme. Prostě ať děláme cokoliv, vždy se přitom nějakým způsobem chováme a do okolí vysíláme signály, respektive zprávy. Do těch se promítají naše zkušenosti, dovednosti, osobní postoje, momentální stavy a nálady.
Způsob, jakým zprávy přijímáme a přiřazujeme jim, tedy určitým slovům, konkrétní význam, je specifický pro každého z nás. Jednoduše řečeno, nemyslíme stejně. Proto mějte na paměti: Komunikace není jen to, co řekneme, ale i to, co se k druhému dostane a jak to vnímá.
Pojďme se podívat, do jaké míry působí dle výzkumů Alberta Mehrabiana hlas a řeč těla na to, co se dostane k našemu protějšku. Jak tyto komunikační prostředky působí na vytváření pozitivní nebo negativních emoci:
- Jen 7 % řečeného se posuzuje podle samotného obsahu slov (verbální komunikace).
- Hlasová rovina, vyjadřuje způsob, jakým mluvíme (nahlas, potichu, pomalu nebo rychle, ustrašeným roztřeseným hlasem či sebevědomým a pevným hlasem), má na našem vnímání 38% podíl. Té se odborně říká paraverbální komunikace.
- Nejvíce, a to z 55 %, dává našim myšlenkám smysl úroveň řeči těla. Ta se nazývá neverbální komunikace a vyjadřuje mimiku obličeje či oční kontakt, držení těla, gestikulace rukou, vzdálenost, kterou k sobě komunikující zaujímají.
Pokud tedy ovládnete řeč těla a hlas, tzn. ovládnete 93 % komunikačních prostředků, dáte je do souvislosti s obsahem, jste na nejlepší cestě stát se mistrem umění přesvědčivé komunikace.
Na druhou stranu, pokud se při rozhovoru zaměříte nejen na obsah slov partnera, ale i na způsob podání a řeč těla, na 93 % komunikačních prostředků, získáte daleko více informací, než když se soustředíte jen na slova.
SVĚT OBCHODU NENÍ JEN O ČÍSLECH
Možná patříte mezi lidi, kteří se domnívají, že svět obchodu je jen o číslech. Jistě, čísla mají při argumentaci svoji nezaměnitelnou a výhradní pozici, ale nikdy nesmíte úplně ignorovat emoce. Důležité informace a projev emocí poskytuje naše tvář a oči. Tvář je možné považovat za nejdůležitější zdroj neverbálního chování. Je ústředním bodem naší komunikace, a proto účinek jejích pohybů na výsledek komunikace je naprosto klíčový.
TVÁŘ – KNIHA PRO ZKUŠENÉ ČTENÁŘE
Mimika naší tváře poměrně přesně vyjadřuje pocity a emoce, které ne vždy dokážeme mít pod kontrolou a pak jsme velmi čitelní. Všichni ty pocity a emoce dobře známe, ale při jednání je ne vždy dostatečně čteme.
Lidskou tvář je možno rozdělit do tří oblastí, na které si při čtení emocí zaměřte:
- oblast čela a obočí,
- oblast očí a víček,
- oblast dolní části obličeje zahrnující tváře, nos a ústa.
Každá z těchto částí různou měrou vyjadřuje nejčastější emoce: překvapení, štěstí, strach, znechucení a odpor, hněv nebo smutek. Mimické výrazy základních emocí si utváříme již v průběhu prvního roku života a ženy je umí číst lépe než muži.
TY SE ZPRAVIDLA PROJEVUJÍ NÁSLEDUJÍCÍM ZPŮSOBEM:
- Překvapení – Čelo je zvednuté a vytvoří se na něm horizontální vrásky. Obočí se povytáhne do oblouku, čelist spadne a ústa se otevřou.
- Štěstí – Kolem očí se vytvoří takzvané vějířovité vrásky. Rty se stáhnou a koutky úst směřují nahoru. Tváře se rovněž pozvednou.
- Strach – Na čele se objeví vrásky, obočí se pozvedne a stáhne. Horní víčka se zvednou. Ústa se lehce pootevřou a rty se ztenčí nebo jsou vyšpulené.
- Znechucení / odpor – Obočí poklesne a přiblíží se k sobě. Nos se nakrčí a tváře se pozvednou. Horní ret se zvedne. Spodní ret se může zvednout současně s horním nebo poklesnout a vysunout se dopředu.
- Hněv – Obočí je pokleslé, jeho levá i pravá strana je blízko u sebe a vytvoří u stažené, oči mají upřený výraz a mohou vypadat jako vypoulené. Rty mohou být napjaté a stisknuté k sobě nebo napjaté a pootevřené jako by křičely. Nosní dírky jsou rozšířené.
- Smutek – Po celém čele mohou být vrásky. Obočí se lehce pozvedne a vnitřní koutky horních víček se zvednou. Koutky úst směřují dolu a rty se mohou třást.
Obrázky vyjadřující emoce: překvapení, štěstí, strach, znechucení, hněv a smutek.
Příště: Oči, oční kontakt
Jaroslav Cirkovský
jaroslav.cirkovsky@benefico.cz
www.eAukceBenefico.cz
www.ExcelentniNakup.cz
Josef Zrník
17.6.2016, 22.14 -
Vůbec nerozumím součtům %, ale rozumím té módnosti tématu.
Josef Zrník
Jan.Vasek
20.6.2016, 9.34 -
Zdravím Josefe,
Děkuji Jaroslavovli za pěkné shrnutí současného výzkumu. Předpokládám, že praktickou aplikaci zařadil i do kurzů.
Myslím, že téma není tak úplně nové. Dle google books se začal koncept objevovat někde kolem roku 1910 a jeho frekvence v čase poměrně dramaticky roste- vědecká literatura pravděpodobně nabídla nové perspektivy v 70. letech – alespoň soudě podle několika článků, jejichž referenční aparát jsem si povrchně prošel. Vědecká literatura nabízí u termínu „body language“ 228.000 odkazů a EBSCO jej eviduje jako klíčové slovo.
Výzkum A. Mehrabiana neznám, s vyjímkou uváděných %, ale je poměrně často citován a to dokonce i v top top časopisech. Pokud má jeho výzkum empirické slabiny, prosím, o zaslání relevantních odkazů. Velmi povrchní analýzou (jméno autora a termíny „refutation“ nebo „criticism“ jsem neuspěl).
Pokud jde o přímo o lhaní a jeho identifikaci, tak lze doporučit i výzkum P. Ekmana, který byl publikován ve velmi seriozních časopisech, a který sám autor popularizoval v několika knihách. Líbí se mi, protože vysvětluje i fyziologické procesy u lhaní.
Osobně si myslím, že by nákupčí měl Jaroslavem zmiňované základní premisy aktivně znát a procvičit si je v praxi, především, pokud vyjednává se zástupci stejné kultury. Naopak, u jiných kultur může být „řeč těla“ neúčinná až zavádějící. Samozřejmě, pokud jsme danou kulturu detailně nestudovali.
Považuji tuto znalost za využitelnou především u jednorázových nákupů transakčního charakteru – např. auto v bazaru nebo informace o čistotě pláže a kvalitě hotelu při koupi dovolené.
U dlouhodobého vztahu je to spíše signál, že něco není v pořádku a spíše, než situace využít je potřeba najít podstatu problému a velmi rychle ji napravit.
Těším se na další komentáře a zkušenosti.
JAN
Josef Zrník
21.6.2016, 11.23 -
Honzo zdravím. Ano, v sociálních vědách jsme velmi pokročili, a přidám k tomu, že toho víme stále strašně málo. Rozumím té marné (marnivé?) touze „vidět do jiných lidí“. Vzhledem k tomu, že výzkumy v této oblasti byly i falšovány, je třeba být zde velmi zdrženlivý a trochu si počkat. JZ
alioth
10.2.2017, 11.07 -
Zdravím všechny, komunikace, řeč těla a její vliv je téma, které asi nikdy nevyjde z módy 🙂 ostatně jeho vliv při jednáních, ale i v osobních vztazích je obrovský a člověk si to často neuvědomuje. Pak se divíme reakcím svého protějšku, i když jsme vlastně neřekli nic špatného. Ale právě naše tělo možná naznačovalo něco jiného… ukázali jsme nejistotu a protějšek toho využil, anebo, že nás daná situace rozčiluje i přesto, že jsme se snažili mluvit smířlivě a druhá strana to odhalila?
Studie jsou zajímavé a je dobré vědět, jak co působí. Aspoň nám to v praxi pomůže si lépe uvědomit co a hlavně jak říkáme a komunikujeme ostatním, jaký to může mít dopad a kde jsme případně udělali chybu a příště ji napravíme 😉