Znalostní nákup

Znalostní nákup
Veřejné zakázky

Týden plný nákupu, Praha 22.-26.4.

vložil , 27.4.2013, počet zobrazení: 1109, Žádné komentáře

Opravdu.
Od pondělka do pátku v prosluněné Praze probíhaly tři velmi zajímavé nákupní vzdělávací akce.

Vzdělávací institut IIR (www.konference.cz) pořádal 5-ti denní trénink pro zadavatele veřejných zakázek. V úterý se pak na Žofíně pěkně zaplnil sál nákupčími zajímajícími se o trendy v nákupu (www.apuen.cz) za účasti i veřejných a sektorových zadavatelů. Na „ochozech“ pak seděli studenti „načuchávající“ svět manažerů. Ve čtvrtek se v kongresovém centru U Hájků sešli veřejní nákupci k problematice elektronických aukcí a tržišť (www.otidea.cz).

E-tržiště

Veřejné nakupování se po novele usazuje do standardů velmi pomalu. Povinná tržiště pro ÚOSS (ústřední orgány státní správy) byly úspěšným úderem do stolu. Stále sice prodělávají dětské nemoci a některé se možná nikdy nerozjedou (Z informací MMR vyplývá, že Tendermarket získal 85% trhu, Gemin 10, Vortal 4, ČP 1, Český trh 0). Dá se říct, že se zde uplatnila „teorie uzamčení“ (K termínu povinnosti nakupovat na e-tržišti 1.7.2012, byly akceptovány jen 2 tržiště: Gemin a Tendermarket). Z oblíbenosti tržišť – průzkum Otidea, plyne pak trochu jiný závěr a to, že největší oblibu (16% oproti 4% tržním) má však Vortal, který je uživatelsky i profesně nejdále.

Obecně, lze říct, že zadavatelé, kteří se elektronizaci zpočátku bránili, si na e-tržiště začínají zvykat. Např. zástupce Správy st. hmotných rezerv, pan Š. Danko, si jedno z tržišť, Gemin, nemohl vynachválit.

Pro samotné zadavatele projektu – MMR je asi milým překvapením užívání e-tržišť pro nejmenší nákupy – pod 50 tis Kč, kterých je na tržišti v dodávkách a službách přes 63% a u staveb pak necelých 36% (v celku pak pro hodnoty zakázek do 100 tis Kč., které by se mohly zadávat napřímo, se jedná o téměř 80% všech těchto dodávek a služeb a u staveb jde o mírnou většinu 53%).

Nad tímto trendem se pozastavuje např. Lucie Žilková z Otidei a k tomu říká, že zadavatelé si sami zpřísňují pravidla neb 60% zadávacích řízení je publikováno jako otevřená výzva a jako přímé zadání jen 30%, tedy opačný trend. To napovídá, že se asi transparentnost bere vážně.

Lucie Žilková ve svých průzkumech k tržištím rovněž poznamenává, že dochází k zajímavým jevům a to, že se nákupy tříští až na jednotlivé položky a nakupují se zde např. gumy zvlášť či tužky zvlášť.

Z toho lze vyvodit závěr, že se zde uživatelé chovají jako v nákupním katalogu (vyspecifikují potřebu a poptají). Kdo dodá nejlevněji, získává objednávku. Tedy zadavatelé vnímají tržiště jako systém pro řízení běžných nákupních požadavků. Bude zajímavé pak sledovat objemové statistiky, zdali nedochází k špatnému vydefinování předběžné hodnoty zakázky zadavatelem, výše uvedené indicie naznačují, že mnohé nákupy zde provedené, by také mohly spadat pod režim jiných přísnějších zadávacích řízení.

E-aukce

Velmi přínosnou byla prezentace Milana Kaplana k e-aukcím. Představil tzv. brazilskou aukci, užitečnou pro dotované nákupy. Úspory u dotačních titulů pro zadavatele nejsou nijak zvlášť interesantní. Kdo by chtěl vracet to, co dostal zadarmo? Tento princip je také možné užít u liniových staveb. U této aukce se objem financí nemění, ale dodavatel je žádán udělat za dané prostředky co nejvíce. Za stejné peníze více práce!

Neméně zajímavou novinkou, která by mohla mít u soukromého sektoru i u veřejných zadavatelů úspěch, jsou kapacitní aukce. V momentě, kdy existují nějaké lukrativní tituly, např. parkovací místa v Praze, a nechceme žádného zájemce upozadit, jednoduše po každém aukčním kole, v kterém poptávka převyšuje nabídku, se navýší cena tohoto titulu (parkovacího místa) a čeká se, jak se změní zájem. Při vyrovnané nabídce a poptávce (lépe řečeno v momentě, kdy nabídka převýší poptávku) aukce končí. Jeden nebere vše – konkurenční prostředí zůstává.

Ve veřejném sektoru E-aukce činí z počtu všech zadaných veřejných zakázek po novele pouhých 6%. Na tržištích je to pak 0,6%. (výše vzpomínané operativní požadavky s malou hodnotou se nenakupují aukcí, roztříštěný objem neláká k soutěživosti, snad jen někdy ke hře).

Cena nebo ekonomická výhodnost – multikritéria

Jako červená nit, jež se táhla všemi třemi akcemi, byly diskuse na téma cena x kritéria. Zadavatelé se obecně obávají, v krizí postihnuté krajině, nakupovat dráž a tak je z 90% vše jen o ceně.

Jan Havlík, tajemník Žďáru nad Sázavou, na IIR tréninku, vedle prezentace úspěšných aukcí (průměrná úspora 22%), uvedl krásný příklad užití subjektivních kritérií, kterými řeší problém výběru značkového produktu, o který se, jak říká: „pěkně poprali“. O pět set metrů dál, U Hájků, hovořili o tom, že 15% zadavatelů si myslí, že subjektivními kritérii lze manipulovat ZŘ.

A tento institut asi bude do budoucna Achillovou patou, jelikož ÚOHS nezkoumá myšlenkové pochody ale proceduru jako takovou (tedy i horší může být lepší).

Z průzkumu NAR marketing (77% uživatelů aukcí si nemyslí, že by nižší cena v aukci snižovala kvalitu), také plyne, že diskuse o příliš nízké ceně jsou mýtus veřejných nákupců. Napříč akcemi a nejvíce na IIR vícekrát zazněla starost o to, aby ty mosty nepadaly, že by ten stavební dozor při nízké ceně to vše neuhlídal. Jan Havlík k tomu dodává, že kvalita není o nabídnuté ceně, ale právě o dohledu nad realizací výstavby. (Více na www.zrnik.cz Kritická kritéria)

Vícepráce byly samostatným velkým tématem. Pokud se objektivně projeví, zaplaťme je, ale k vylicitované ceně, ne k takové, kde někdo jen odhadoval konkurenci v obálce.

E-podpis

Výš proti proudu Vltavy na Žofíně se kromě centralizovaného zadávání v Mostě a na MV v kuloárech také řešily problémy s elektronicky neodepsanými nabídkami v aukcích. Diskuse pak pokračovala o dva dny později i u stolečků v kongresovém centru U Hájků.

Ano, tento problém může nastat u málo sofistikovaného software. Ač předpisy neříkají, že je potřeba si nechat podepsat každou nabídku v aukci zvlášť, jiné cesty není.

Mgr. L. Sommer z Rowan legal poradil, jak se domoci práva, chtěl-li by někdo odvolat svou elektronicky podepsanou nabídku (problém součinnosti).

V této souvislosti, pokud je poměrně nesnadné přinutit někoho, kdo ještě smlouvu nepodepsal k jejímu podpisu s danou vylicitovanou cenou, by bylo k zamyšlení, proč pro licitaci – hodnocení nabídek e-aukcí – jsme si v ČR takto zkomplikovali život. Na SK e-podpis neprovozují, aukce mají povinné a nehlásí zásadní problémy s odstupováním od deklarovaných závazků.

Byl to týden skvělého měnění hlav!

Josef Zrník

Reportáž ze Žofína naleznete také na http://zrnik.cz).

Podělte se s ostatními
Share on FacebookShare on TumblrTweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedIn
alioth

Napsat komentář

© 2017 Znalostní nákup Všechna práva vyhrazena Provozuje Prescom

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close