Opravdu.
Od pondělka do pátku v prosluněné Praze probíhaly tři velmi zajímavé nákupní vzdělávací akce.

Vzdělávací institut IIR (www.konference.cz) pořádal 5-ti denní trénink pro zadavatele veřejných zakázek. V úterý se pak na Žofíně pěkně zaplnil sál nákupčími zajímajícími se o trendy v nákupu (www.apuen.cz) za účasti i veřejných a sektorových zadavatelů. Na „ochozech“ pak seděli studenti „načuchávající“ svět manažerů. Ve čtvrtek se v kongresovém centru U Hájků sešli veřejní nákupci k problematice elektronických aukcí a tržišť (www.otidea.cz).

E-tržiště

Veřejné nakupování se po novele usazuje do standardů velmi pomalu. Povinná tržiště pro ÚOSS (ústřední orgány státní správy) byly úspěšným úderem do stolu. Stále sice prodělávají dětské nemoci a některé se možná nikdy nerozjedou (Z informací MMR vyplývá, že Tendermarket získal 85% trhu, Gemin 10, Vortal 4, ČP 1, Český trh 0). Dá se říct, že se zde uplatnila „teorie uzamčení“ (K termínu povinnosti nakupovat na e-tržišti 1.7.2012, byly akceptovány jen 2 tržiště: Gemin a Tendermarket). Z oblíbenosti tržišť – průzkum Otidea, plyne pak trochu jiný závěr a to, že největší oblibu (16% oproti 4% tržním) má však Vortal, který je uživatelsky i profesně nejdále.

Obecně, lze říct, že zadavatelé, kteří se elektronizaci zpočátku bránili, si na e-tržiště začínají zvykat. Např. zástupce Správy st. hmotných rezerv, pan Š. Danko, si jedno z tržišť, Gemin, nemohl vynachválit.

Pro samotné zadavatele projektu – MMR je asi milým překvapením užívání e-tržišť pro nejmenší nákupy – pod 50 tis Kč, kterých je na tržišti v dodávkách a službách přes 63% a u staveb pak necelých 36% (v celku pak pro hodnoty zakázek do 100 tis Kč., které by se mohly zadávat napřímo, se jedná o téměř 80% všech těchto dodávek a služeb a u staveb jde o mírnou většinu 53%).

Nad tímto trendem se pozastavuje např. Lucie Žilková z Otidei a k tomu říká, že zadavatelé si sami zpřísňují pravidla neb 60% zadávacích řízení je publikováno jako otevřená výzva a jako přímé zadání jen 30%, tedy opačný trend. To napovídá, že se asi transparentnost bere vážně.

Lucie Žilková ve svých průzkumech k tržištím rovněž poznamenává, že dochází k zajímavým jevům a to, že se nákupy tříští až na jednotlivé položky a nakupují se zde např. gumy zvlášť či tužky zvlášť.

Z toho lze vyvodit závěr, že se zde uživatelé chovají jako v nákupním katalogu (vyspecifikují potřebu a poptají). Kdo dodá nejlevněji, získává objednávku. Tedy zadavatelé vnímají tržiště jako systém pro řízení běžných nákupních požadavků. Bude zajímavé pak sledovat objemové statistiky, zdali nedochází k špatnému vydefinování předběžné hodnoty zakázky zadavatelem, výše uvedené indicie naznačují, že mnohé nákupy zde provedené, by také mohly spadat pod režim jiných přísnějších zadávacích řízení.

E-aukce

Velmi přínosnou byla prezentace Milana Kaplana k e-aukcím. Představil tzv. brazilskou aukci, užitečnou pro dotované nákupy. Úspory u dotačních titulů pro zadavatele nejsou nijak zvlášť interesantní. Kdo by chtěl vracet to, co dostal zadarmo? Tento princip je také možné užít u liniových staveb. U této aukce se objem financí nemění, ale dodavatel je žádán udělat za dané prostředky co nejvíce. Za stejné peníze více práce!

Neméně zajímavou novinkou, která by mohla mít u soukromého sektoru i u veřejných zadavatelů úspěch, jsou kapacitní aukce. V momentě, kdy existují nějaké lukrativní tituly, např. parkovací místa v Praze, a nechceme žádného zájemce upozadit, jednoduše po každém aukčním kole, v kterém poptávka převyšuje nabídku, se navýší cena tohoto titulu (parkovacího místa) a čeká se, jak se změní zájem. Při vyrovnané nabídce a poptávce (lépe řečeno v momentě, kdy nabídka převýší poptávku) aukce končí. Jeden nebere vše – konkurenční prostředí zůstává.

Ve veřejném sektoru E-aukce činí z počtu všech zadaných veřejných zakázek po novele pouhých 6%. Na tržištích je to pak 0,6%. (výše vzpomínané operativní požadavky s malou hodnotou se nenakupují aukcí, roztříštěný objem neláká k soutěživosti, snad jen někdy ke hře).

Cena nebo ekonomická výhodnost – multikritéria

Jako červená nit, jež se táhla všemi třemi akcemi, byly diskuse na téma cena x kritéria. Zadavatelé se obecně obávají, v krizí postihnuté krajině, nakupovat dráž a tak je z 90% vše jen o ceně.

Jan Havlík, tajemník Žďáru nad Sázavou, na IIR tréninku, vedle prezentace úspěšných aukcí (průměrná úspora 22%), uvedl krásný příklad užití subjektivních kritérií, kterými řeší problém výběru značkového produktu, o který se, jak říká: „pěkně poprali“. O pět set metrů dál, U Hájků, hovořili o tom, že 15% zadavatelů si myslí, že subjektivními kritérii lze manipulovat ZŘ.

A tento institut asi bude do budoucna Achillovou patou, jelikož ÚOHS nezkoumá myšlenkové pochody ale proceduru jako takovou (tedy i horší může být lepší).

Z průzkumu NAR marketing (77% uživatelů aukcí si nemyslí, že by nižší cena v aukci snižovala kvalitu), také plyne, že diskuse o příliš nízké ceně jsou mýtus veřejných nákupců. Napříč akcemi a nejvíce na IIR vícekrát zazněla starost o to, aby ty mosty nepadaly, že by ten stavební dozor při nízké ceně to vše neuhlídal. Jan Havlík k tomu dodává, že kvalita není o nabídnuté ceně, ale právě o dohledu nad realizací výstavby. (Více na www.zrnik.cz Kritická kritéria)

Vícepráce byly samostatným velkým tématem. Pokud se objektivně projeví, zaplaťme je, ale k vylicitované ceně, ne k takové, kde někdo jen odhadoval konkurenci v obálce.

E-podpis

Výš proti proudu Vltavy na Žofíně se kromě centralizovaného zadávání v Mostě a na MV v kuloárech také řešily problémy s elektronicky neodepsanými nabídkami v aukcích. Diskuse pak pokračovala o dva dny později i u stolečků v kongresovém centru U Hájků.

Ano, tento problém může nastat u málo sofistikovaného software. Ač předpisy neříkají, že je potřeba si nechat podepsat každou nabídku v aukci zvlášť, jiné cesty není.

Mgr. L. Sommer z Rowan legal poradil, jak se domoci práva, chtěl-li by někdo odvolat svou elektronicky podepsanou nabídku (problém součinnosti).

V této souvislosti, pokud je poměrně nesnadné přinutit někoho, kdo ještě smlouvu nepodepsal k jejímu podpisu s danou vylicitovanou cenou, by bylo k zamyšlení, proč pro licitaci – hodnocení nabídek e-aukcí – jsme si v ČR takto zkomplikovali život. Na SK e-podpis neprovozují, aukce mají povinné a nehlásí zásadní problémy s odstupováním od deklarovaných závazků.

Byl to týden skvělého měnění hlav!

Josef Zrník

Reportáž ze Žofína naleznete také na http://zrnik.cz).

Podělte se s ostatními

alioth