Znalostní nákup

Znalostní nákup
EVR a e-aukce

Proč se nedaří elektronizovat nákupní operativu

vložil , 18.3.2012, počet zobrazení: 1596, komentáře 3

Možná by se dalo skončit hned první větou: “ Protože je to drahé!“.  Je to drahé, protože je to složité. Děláme to složité. Nedůvěřujeme si, dáváme schvalovat stálé menší a menší částky nákupu na vyšší a vyšší místa. Také rádi nakupujeme „mimo systém“ s výmluvou, nemohli jsme čekat, muselo to být rychle.


Velké nadnárodní společnosti zde mají velký potenciál procesních úspor. Jejich nevýhodou však je, že mezi sebou mluví různými jazyky (ICT, kulturními, lexikálními, procesními, …). Mohou si dovolit investovat i desítky milionů do robustního řešení, ale neumí ho pak celoplošně implementovat. Nasadit centralizovaný systém „nakupování“ znamená běh na dlouhou trať. Implementační fáze je velmi složitá. Je to i na víc než deset let! A to je ten kámen úrazu. Jaká je návratnost investice, která se i po třech letech potýká s dětskými nemocemi? Manažeři většinou nevydrží tak dlouho odolávat tlaku nespolupracujících kolegů. Výměnou řídících pracovníků, těch poměrně silně egoistických osobností, se ztrácí chuť pracovat na cizím díle.  Jen společnosti s jednoduchou akcionářskou a zřejmě i osvícenou vládou jsou schopny být trpělivé a mohou se stát nositeli tohoto know-how. Po nich se pak mohou opičit ti složitěji organizovaní a to jen proto, že by mohli začít zaostávat.

Každý z nás potká někoho, koho by chtěl napodobit, nebo i překročit. Potkáte-li „Lidi“ Kolem Edity Rušínové (Sant Nicolaus, SK), Karla Otýse (Czech coal, nyní nezávislý konzultant), Miloše Olejníka  (VSE Košice, nyní ENEL), Martina Zelinky (RWE / Siemens), Vladimíra Benoniho (Vítkovice / Unex), Jana Hirsche (Unipetrol / Motorpal), Milana Kotese (Sok. uhelná), Ivoše Boudy (Arcelor-Mittal), či Jirky Kacerovského ml.  (Coca Cola / Oriflame) nemůžete nebýt nezasaženi. Jejich chuť a hlavně um něco měnit k lepšímu je následování hodný. Tomuto spektru vyjmenovaných je od 30 do 60-ti let a uměl bych k nim připsat dalších 300 odvážných, které jsem viděl měnit B2B nejen nákupní svět.  Tito lidé nepřichází s bombastickými změnovými programy. Nosí na stůl postupná (dostupná)  implementovatelná zlepšení. Jsou vytrvalí a velmi úspěšně vyjednávají. Jsou nehegemonistickými mluvčími. Jsou tou nejdůležitější ingrediencí změnového procesu. Zde je příběh jednoho z nich.

Czech Coal, nebo-li kdysi Mostecká uhelná, byla a je pod drobnohledem a z tohoto důvodu velmi důležitým aspektem je pro ni nejen deklarovaná transparentnost. Tato společnost své každodenní nákupy zveřejňuje, může se k nim přihlásit každý, nikdo nemá dopředu nic jisté. (Umíte si představit, že řídit zde denní požadavky desítek vnitřních klientů, kdy jim může dodat naprosto neznámý subjekt, není snadné.) Jak to udělat, abyste splnili zadání?
V robustním systému (např. SAP) byste za tuto operativnost zaplatili nemalé peníze a ještě byste nebyli ve shodě s ISO – kvalifikací a to nehovořím, že slovo operativa by úplně dostalo jiný smysl. Představte si, každý den poptáváte součásti (součástky i agregáty) pro údržbu velkorýpadel a vedle toho tužky (hlásí se vám i desítky dodavatelů) a že zítra u Vás dodává dodavatel, o kterém jste nikdy nic neslyšeli a musí to být rychle! .…
Řešení bylo zacíleno na PR a na spokojenost vnitřního zákazníka. Z nákupního oddělení se stal firewall pro dobré jméno společnosti a hlídačem kvality a uspokojení svých zákazníků jako nikdy předtím. (Určitě se dere na mysl, jaká je tedy kvalita dodávek od neznámých dodavatelů? Odpověď Karla Otýse je: „Standardní. Nekvalifikovali jsme a vůbec nic se nestalo.“ – Konference ebizforum Ostrava 2011.) No, ono se něco stalo! Stalo se to, že každodenní nákupní požadavek díky svému zveřejnění musel být exaktně popsán a když nebyl, tak si zadavatel pěkně zahrál ping-pong. Díky tomu, že nákupní oddělení bylo vlastně servisní organizací (externím zástupcem zadavatele), měl vnitřní klient poměrně velkou moc krátit budget za nespokojenost se službami a bylo třeba vymyslet řešení, které nenápadně kultivovalo nákupní zlozvyky zadavatele. (Musím poznamenat, že v jiné uhelné společnosti nedaleko, u Kotesů, nepinpongují a asi i lépe spí.)  Zvolené řešení bylo podobné tomu, co nabízí poradenské společnosti v oblasti analýz nákupu.  Při identifikaci nákupního sortimentu stráví analytici a konzultanti nekrátký čas zobecňováním. Musí hledat takovou abstrakci, aby všichni věděli, oč jde a ne o koho jde. Tedy aplikace nabízela dva názvy, jeden vnitřního klienta (Franto, kup 4 gumy od Jirky) a druhý, kmenový, korigovaný nákupčím (pneu 165/70,R13 / zimní) se zacílením na celé dostupné porfolio dodavatelů. Vnitřní klient potom jen odsouhlasil, že se nákupčí strefil.  Po poměrně krátkém čase i díky našeptávači, nebylo potřebné názvy již dopřesňovávat a celé prostředí se velmi kultivovalo – samoogooglovalo.  Co bylo pro mne velmi užitečným poznáním, že ač se při poptávání sortimentu nezveřejňovaly nejlepší hodnoty (aukce byly používány jako kontrolní mechanizmus), se díky přibližně týdenní periodě poptávek rychle ustálila velmi příznivá cena, která se od aukčních odchylovala v desetinách procent. Samotná cena web-based řešení vůči  licenční politice ERP dodavatelů byla zanedbatelná.

Myslím, že elektronizování (modernizování) operativy nákupu naráží právě na složitost vnitřního procesu a postavení nákupu jako takového. Naše informační systémy to tam nějak mají a my chlapi neradi něco měníme, pokud to funguje. Chceme-li přestavět nábytek nebo změnit proces k lepšímu, přizvěme k tomu ženu! Nebo chlapa s ženským mozkem? Ať tak nebo tak, tlačme k tomu poskytovatele IT služeb. Pomozme rozvíjet webové projekty, ty nám zlevní řešení v ERP modulech. Vychovejme si dobré dodavatele WF pro nákup, od toho jsme nákupčí.

Josef Zrník

 

Nákupčí a žraloci
Odfláknutý eSourcing  – jen ať někdo nechce měřit to, co jsme ušetřili

Pasti na aukční strojky I
Pasti na aukční strojky II
Posilování aukčních strategií
Proč se nedaří elektronizovat nákupní operativu


V příštích pokračováních
Best Practice

 

Podělte se s ostatními
Share on FacebookShare on TumblrTweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedIn
admin

3 komentáře

  1. Anonym

    27.4.2012, 20.28 -

    Není pochyb o tom , že elektronizace nákupní operativy je výborná věc. Také nezadržitelný trend, ať si říká kdo chce co chce. Pro její úspěch je důležitá nejen dobře provedená implementace, ale ještě před tím kvalitně provedená analýza, kvalitně napsaný projekt a především KOMUNIKACE mezi všemi zainteresovanými. Pokud nepředchází implementační fázi tyto kroky, pokud nemáme jasno v očekáváních, pokud nemáme vydiskutované všechny pochybnosti ostatních účastníků nákupního procesu a vyřešeny návaznosti na další procesy, tak je v zásadě implementační fáze odsouzena k neúspěchu. Další podmínkou je existence tahouna , lídra procesu, který je ochoten si projít celým martýriem diskusí, přesvědčování a argumentace. Souhlasím, že to není jednoduché, ani příprava ani implementace, vím o čem mluvím, prošel jsem tím. Ale výsledek stojí za to. Proč, to je popsáno ve výše uvedeném článku i v článku pana Olejníka a je spoustu dalších efektů.

    Transparentnost, objektivnost a vůbec celková kultivace nákupního procesu se zde projevují konkrétními měřitelnými efekty. Mimo jiné elektronizace nákupní operativy například velmi významně zasahuje do vztahu nákupce a jeho klienta. Čím? Jednoduše tím, že komunikace probíhá v nějaké elektronické aplikaci, musí být tedy poměrně jednoznačná, všem stejně srozumitená, musí obsahovat všechny potřebné infomace Je to totiž jediný způsob předávání informací , nelze nic tzv. okecat po telefonu, nelze používat výmluvy typu – vždyť jsem Ti to přeci říkal do telefonu, na obědě apod. Prostě co není v systému tak neexistuije. Navíc všechny to donutí jasně formulovat své myšlenky, poněvadž bude vždy brána za základ informace v systému a ne v hlavě. Jasné, srozumitelné, navíc v případě sporů není nic jednoduššího než se podívat do historie záznamů a hned je jasno. Kde je zde ten měřitelný efekt? Ve zkrácení času , který může nákupce i žadatel věnovat jiným aktivitám, ve výrazně přesnější specifikaci požadavku, v tom, že všichni ví, že vše je transparetně dohledatelné a tudíž si dávají pozor na své postupy. jasně to lze vyjádřit penězi, které se uspoří, a že jich není málo. Je to jen jeden příklad efektu elektronizace nákupní operativy. A kdyby byl jen tento jediný ( jakože není) tak bohatě stačí na obhajobu úsilí a vynaložených nákladů. Nemohu však souhlasit s dobou, kterou uvádí Josef Zrník jako potřebnou k implementaci. Pokud má trvat 10 let, tak raději vůbec nazačínejte. To prostě všechny udolá, ztratíte tempo, tah na branku, budou se měnit lidé na různých pozicích, budete začínat stále znovu a znovu, ubije Vás neustále vysvětlování a přesvědčování stále nových a nových účastníků projektu. Celý proces od přípravy po implementaci není krátký, je na měsíce a roky dle velikosti firmy, ale osobně považuji za maximální 3 roky. Pokud trvá déle, tak se tzv. rozplizne a ani po 10 letech nebudete hotovi.

    Nicméně nebojte se elektronizace nákupní operativy. není to sice jednoduché, ale dovolím si parafrázovat slova jednoho užasného lektora , který mě učil a říkával “ keby to bolo jednoduché, tak to Karol robí každý „. Byl ze Slovenska, snad jsem neudělal chybu v pravopise. Pokud ano, tak se omlouvám.

    Takže končím opět heslem “ Nákupu zdar a elektronizaci zvlášť“. Karel Otýs

  2. Anonym

    31.8.2012, 9.28 -

    Zdravím Karla Otýse, případně jiné čitatele. Karle 10 let v článku vzpomínaných je jen úvodní větou k popisu té mizérie, která se za tím skrývá.  A proto i takový název článku. Problém je, že kdyby mnozí věděli, že ani po 10-ti letech nedojdou ke spokojenosti, tak by asi nezačínali a já říkám ať začínají neustále znovu.
    Důvod, proč se do toho pouštějí, je i to, že jsou výjimky, kde se to podařilo udělat za dva roky, jako například pod tvým vedením v Czech Coal services – příklady táhnou.  Dal by se navíc vést dialog o tom, proč se dnes automatizaci říká elektronizace. Copak komplexní ERP řešení s nákupními moduly s SRM řešením to neumí? Umí to dávno, jen se těžko ohýbají a jsou nákladná. Slůvko elektronizace zde zastřešuje ty virtuální malé rozvíjející se internetové vývojáře, kteří silně šlapou na paty „kamenným“ sw „automatizačním“ mastodontům. Elektronické projekty jsou substitut a vloudily se do trhu podnikových SW poskytovatelů.  Jde o o novou nálepku, inovaci automatizace. Nejlepší z nich si pak někdo z kamenných koupí a jak říkáš, úsilí se rozplizne. Ti velcí dnes nehledají řešení. Dívají se jak si udržet trh.
    Analogie.  
    Přijde mi srandovní se po prokazatelném stotisíci-letém úsilí člověka dělat věci větší a větší a lépe a dále, například nakupovat – centrálně,  nebo jestli kvalifikovat nebo nekvalifikovat, nebo jestli elektronizovat nebo ne, se bavit o tom, že jestli ano či ne. To jsou jen umělá témata pro různé konference, pro pseudofilozofy.  Karle, oba jsme byli účastni konference, kde nový šéf nákupu RWE CZ představil velký změnový projekt pro RWE nákup. počkejme si na na výsledek, jestli se v takové velké skupině něco podobného podaří v takovém velkém rozsahu realizovat aspoň do 3-let. 

    • Anonym

      5.9.2012, 18.18 -

      Pepo zdravím Tebe i ostatní pokud nějací jsou. Shnrnul bych to tak, že ze všeho nejvíce závisí úspěšnost na tom, jaký je lídr celého procesu. Pokud je to někdo, kdo je ochoten riskovat, jít do diskusí, nebát se jít do střetů, umět věcně a argumentačně obhájit svá stanoviska, a zároveň je to odborník, který nemá problém podívat se jak to dělají jinde a přitom to nijak nezraňuje jeho ego, tak je doba realizace výrazně kratší a proces úspěšnější. Navíc by měl být tento lídr iniciátorem celého procesu. Pokud je to nařízení shora bez srozumitelného vysvětelení a argumentačního obhájení, tak se elektronizace nezdaří ani za 10 let. Zrovna tak, pokud si lídr procesu tahá akorát tričko jen na konferencích a setkáních, aby byl vidět, tak je taky k ničemu. Prostě se to musí tvrdě odpracovat. A do toho se každému nechce. ono je to totiž velice únavné, deprimující, neustále přesvědčování dalších padesáti lidí, z nichž mnozí Tě hází klacky pod nohy. Nic pro slabé nátury. Ale jinak je bezva práce a pokud se elektronizace podaří tak je to paráda a na zásluhy se stojí fronta :-). Pokud se nezdaří, je viník víceméně jasný. Tak snad nikoho neodradil. A omlouvám se, že to vlastně nebylo k elektronizaci. Ale i za ní stojí lidé. Nákupu zdar a jeho elektronizaci zvlášť. Karel otýs

Napsat komentář

© 2017 Znalostní nákup Všechna práva vyhrazena Provozuje Prescom

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním souhlasíte s použitím souborů cookie. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close